Tak to mám opět za sebou. Hurá. To bych to ale nebyla já, abych ten den neprožila nějak originálně. Letos jsem si to ozvláštnila horečkama. Ani tentokrát se mi bohužel nepodařilo před světem utajit že jsem o rok hloupější a tak jsem celej den ležela v posteli, polykala svůj příděl prášků a kapek a přijímala sms a icq gratulace. Bože můj, to je nechutný kolik lidí na mě myslí. Každopádně, kdyby mi někdo v 15. řekl že dvacetiny oslavím v posteli asi bych se rozbrečela. V tu chvíli mi to ale bylo jedno, spíš jsem se radovala že jsem za poslední den všechno udržela v žaludku a po probuzení měla normální teplotu (obé se bohužel v průběhu dne změnilo). Teď když to mám (konečně!) za sebou si snad můžu oddechnout. Nesnáším narozeniny. Hlavně ty svoje.